Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem aktuálně (od 25. července do 27. října 2019) představuje umění českého malíře Ludvíka Kuby, umělce dvou století.
Zase jsem se dovzdělala: Ludvík Kuba (1863 - 1956) byl český folklorista, spisovatel, malíř a přítel Lužických Srbů.
Pocházel z chudé a početné zámečnické rodiny (druhý z 11 dětí), od mládí projevoval umělecké sklony, rád kreslil, zpíval, hrál na housle, klavír, varhany a další hudební nástroje. Vystudoval varhanickou školu, pak učitelský ústav, posléze ale začal cestovat a věnovat se etnografii. Navštívil Lužici, Halič, Ukrajinu, Rusko, nejčastěji však jezdil na Balkán, do Černé Hory na do Bosny a Hercegoviny. K malování se blíže dostal až před třicítkou, v roce 1890 byl přijat na Pirnerovo oddělení na Akademii výtvarných umění v Praze, po dvou letech odešel do Paříže, kde opět dva roky navštěvoval akademii École Juliana. V letech 1895 - 1904 byl v Mnichově v soukromé škole profesora Antonína Alžběha. V roce 1904 se usídlil ve Vídni, kde také vystavoval. Od roku 1911 se trvale usídlil v Praze.
Pro neshody s uměleckým spolkem Mánes se věnoval především etnografické činnosti, za kterou se mu v průběhu let dostávalo řady uznání a ocenění ve vlasti i v zahraničí. Kromě studia slovanských národů se věnoval Ludvík Kuba také důkladnému studiu východní filosofie a umění. Osvojil si čínštinu a i když v Číně nikdy nebyl, shromáždil prostřednictvím svých přátel hodnotnou sbírku čínského a japonského umění, jejíž část je uložena v Náprstkově muzeu. Ve svém malířském díle se Ludvík Kuba věnoval krajině, portrétům a zátiší, byl ovlivněný impresionismem a secesí.
Na přelomu let 2013 - 2014 proběhla v Salmovském paláci v Praze velká Kubova retrospektivní výstava nazvaná Poslední impresionista.
V Roudnici jsou k vidění jeho zátiší, pohledy na krajiny, stromy, květiny, najdeme tu i záběry rodinné a autoportréty.
Žádné komentáře:
Okomentovat