Červánky

Konec července, Poohří. Krvavá obloha. 

OldSTARS on the ROUD

Už popáté za sebou se mi povedlo navštívit studentský divadelní festival v mém rodném městě, v Roudnici nad Labem. Shlédly jsme s kamarádkami docela dost představení a bylo to jako každý rok moc příjemné. Jen těch lidí za ty roky násobně přibylo, což v tomhle divném korona čase nebylo úplně super. Naštěstí se spousta představení odehrávala na čerstvém vzduchu, organizátoři se až na pár excesů snažili i o zachovávání hygienických pravidel.

Tak co jsme to vlastně viděly?

Torsten Buchsteiner: NordOst

Premiéra: 16.12.2019. Překlad: Michal Kotrouš. Režie: Tomáš Staněk.

Hrají: Antonie Hradilková, Anastázie Landová, Alžběta Malá

Hra německého dramatika vycházející ze skutečné události. Teroristický útok na moskevské očima tří. Čečenské teroristky, lotyšské lékařky záchranné služby a Rusky, která konečně našetřila na drahé vstupenky na kultovní ruský muzikál. Ve středu 23. října 2002 ve 21:05 zaútočilo 42 ozbrojených Čečenců na moskevské Divadlo na Dubrovce. Přerušili představení původního ruského muzikálu Nord-Ost a zajali 850 diváků jako rukojmí. Jejich požadavek zněl: odchod ruské armády z Čečny. Teroristi a rukojmí strávili v divadle 57 hodin. Teroristický útok a osvobozovací akce si vyžádaly 170 lidských životů...

... skvěle napsané, holky, které v tom hrály, trochu slabší, občas hůř artikulovaly a asi budou na dalších reprízách znát i líp text.

David Ireland: Cyprus Avenue

Premiéra: 10.7.2020. Překlad: Hana Pavelková. Režie: Tomáš Staněk.

Hrají: Ondřej Polák, Vojtěch Zemánek / Kryštof Lepšík, Klára Vaňkátová / Barbora Waschingerová, Klára Fittnerová / Tereza Střihavková, Markéta Zemánková

Černočerná komedie současného severoirského autora je sice zasazená do Belfastu, ale frustrace, nejistota a slepé předsudky jeho hrdinů sahají daleko za hranice Irska a Británie. Hranice zbořené zapomenutým krvavým konfliktem, ovšem dnes opět pomalu budované. Británie, Irsko a Severní Irsko. Minulost, přítomnost a budoucnost. Co mohlo být, co je, ale hlavně, co s námi bude. Erik žije v krásném domě, má krásnou ženu, krásnou dceru, krásný oblek. Přesto už mu nic nedává smysl. Ta dnešní doba, ti lidi, ti Irové. Co si má počít takový poctivý pracující probritský protestant...?

... drsné, dokonce tak, že se mi o tom zdálo. Hlavní představitel byl výborný. Hra mi ale úplně nesedla...

Víš přece, že neslyším, když teče voda  - to hrála stará garda, hodně lehký kus, byly jsme tu hlavně kvůli našemu bývalému kolegovi Václavu Fléglovi. 

Gabriel García Márquez, Kronika ohlášené smrti

Premiéra: 11.7.2020. Překlad novely: Eduard Hodoušek. Režie: Jan Horák.

Hrají: Mariana Kroupová, Kateřina Němcová, Jakub Dušek, Vojtěch Dušek, Ivo Görner, Vojtěch Mihulka, Antonín Myslivec

Dramatizace slavné novely inspirované skutečnou událostí. Jedno malé městečko, dvě slavné události, jedna neodvratná tragédie. „V den, kdy ho měli zabít, vstal Santiaga Nasar v 6:30, aby stihl příjezd lodi, která přivážela biskupa.“ „No tak, holčičko, pověz, kdo ti to udělal.“ „Nikdy nebyla žádná smrt ohlášená důkladněji.“

... výborná inscenace, asi to nejlepší, co jsme v Roudnici viděly....

Fredrik Brattberg: Pozice

Premiéra: 11.7.2020. Překlad: Karolína Stehlíková. Režie: Ondřej Kulhavý.

Hrají: Martin Leták, Kateřina Humhalová, Hana Šimková

„Nechtěli jsme? Chtěli? Ta záležitost trochu spěchá. Dneska se to musí rozhodnout...“

... tak tohle bylo hodně divný, nějak jsem to vůbec nepochopila. Několik situací opakovaných v různých variacích. Dlouhé a únavné. Navíc korunováno trapasem, když jsem nějakému pánovi na dalším představení, co seděl vedle mě, vysvětlovala, že tohle si fakt může odpustit. Říkal, že nemůže, že je otcem hlavního mužského představitele...

David Gieselmann: Holubi

Premiéra: 11.7.2020. Překlad: Barbora Schnelle. Hudba: Jonáš Balcar. Režie: Zuzana Horáková.

Hrají: Rút Charvátová, Rebeka Chudobová, Rosalie Matulová / Katie Čečilová, Ema Zelená / Klára Vaňkátová, Jakub Brunclík, Jiří Dejl / Matěj Podlešák, Prokop Košař, Daniel Rádl / Nika Datiashvili

„Die Tauben, podstatné jméno: Holubi / Neslyšící. Chci vypadnout. Holger Voss, zaměstnanec, jste mobbován. Nemyslíš, že to s tím mobbingem už trochu přeháníš? V čem je problém, Gerlindo Bertrandová? Robert zmizel. Mobbing je selekce na jiné úrovni. Tím, že vytěsňuji jeden subjekt, posiluji kolektivního ducha nevytěsňovaných. Kde jsou dveře?! Jo AHA. Holubi jsou skvělí právě proto, že se vrací. Letí někam jenom proto, aby mohli letět nazpátek. Cílem je cesta nazpět.“

... současné, na konci zbytečně hlučné, asi zapomenutelné.

Roland Schimmelpfennig: Předtím, potom

Premiéra: 11.7.2020. Překlad: Petr Štědroň. Režie: Zuzana Horáková.

Hrají: Kristýna Lubská / Jana Soukupová, Kateřina Michalíková / Karin Borovcová, Sylva Roglová / Jana Stupavská, Tomáš Hart, Cyril Janeček, Michael Rádl, Lukáš Sahula, Jan Šípal, Marek Zavřel

„Daří se nám dobře. /Žádná změna./ Taková dokonalá věc. Lidi, které neznáte, jejich příběhy, které se vás netýkají. Útržky historek, které vám nebudou povědomé. A oč je to předtím jiné než... Napřed my, potom...“

... docela zajímvé, takové výjevy, ne vždy úplně srozumitelné. Kdysi jsem od Schimmelpfenninga viděla Arabskou noc a ta byla výrazně lepší. Ale i tohle se dalo. 

 

Souběžně v klášteře probíhala zajímavá výstava Tomáše Polcara: Tvar je prázdnota, prázdnota je tvar

Příjemné to bylo, prostředí kultivované, po jarním divadelním absťáku to bylo jak živá voda:-)

Festival m3 v Praze

Každoročně se někde v Praze koná festival m3 - Umění v prostoru. Letos si tenhle festival založený na interakci současného umění ve veřejném prostoru našel místo na sídlišti Vlasta ve Vršovicích (konečně jsem pochopila, proč se politické uskupení koalice Vlasta na Praze 10 jmenuje tak, jak se jmenuje). Kurátoři ročníku - Marcel Fišer a Pavel Vančát si jako hlavní téma festivalu vybrali historicitu vrstev veřejného prostoru a otázku jejich smysluplné aktualizace - a tohle téma na sídlišti Vlasta pěkně rezonuje.

Sídliště Vlasta je totiž dost zajímavý prostor, který vznikl narychlo kvůli invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968. Nechápete? Ani já jsem to netušila - právě na toto nově vybudované sídliště byli přestěhováni obyvatelé středočeské obce Milovice, většinou vojáci z povolání a jejich rodiny, kteří museli své domovy přenechat okupační sovětské armádě. Výzdobu uměleckými díly zajišťovalo Armádní výtvarné studio, konkrétně jeho dva čelní reprezentanti Vendelín Zdrůbecký (figurální plastika) a Radomír Kolář (mozaiky)  - více na wikipedii. 

Dnes je sídliště Vlasta hodně omšelé, přesto však stále dost zajímavé a originální. Již zmiňovaná umělecká výzdoba, zbytky dětských a sportovních hřišť, více či méně udržované záhony, na první pohled je jasné, že dobu největší slávy už má tenhle prostor asi za sebou. Současná umělecká díla instalovaná v rámci festivalu nejsou moc výrazná, v některých případech mi dalo celkem dost práce je najít, přesto je to pokus, jak na tohle místo upozornit, nahlídnout jinou optikou. Ostatně mrkněte sami, ať už na fotkách, nebo osobně - m3 festival je na místě až do 1.10.2020.

Nejdřív pár fotek samotného sídliště a původní umělecké výzdoby:

 

Vendelín Zdrůbecký: Mladí milenci, 1979

Vendelín Zdrůbecký: Chlapec s letadlem, 1979

Vendelín Zdrůbecký: Akrobatka, 1979

Radomír Kolář: Cirkus, 1980

Radomír Kolář: Pohádka, 1980

Vendelín Zdrůbecký: Matka s dětmi, cca 1980

Radomír Kolář: Den a noc, 1980

A pár fotek z m3 festivalových děl

Anna Hulačová: Godzilla

Nela Keroušová: Kultura a Agrikultura, výsadba jedlých dřevin

Hugo Demartini: Socha pro nádraží v Chebu, 1962

 

Václav Fiala: Znamení

Johannes Macolies: Sloupce

Barbora Fastrová, Johana Pošová: Kentauři

Martin Zet: Gramofon

Philip Topolovac: Eden pod námi

Pár dalších instalací mi uniklo, buď jsem je v tom vedru nenašla,  nebo byly trochu z ruky...  Mapa na webovkách festivalu se totiž ukázala být na displeji telefonu poměrně nefunkční, zřejmě pevně zadaná šířka obrázku, takže se dal zobrazit jen výřez (myslete na to dopředu). 

 

Zajímavé to každopádně bylo, rozšířila jsem si obzory.