Malá procházka veřejným prostorem v Ostravě. Nejvýraznější prostorové objekty jsem objevila před obchodním centrem Nová Karolína - sochy Čestmíra Sušky. Před Karolinou sídlí už od roku 2012 a nesou jména Rezavé květy a Koule rezavých květů.
Tohle není Suška, ale Lukáš Dvorský a Marek Břuska: Ostragen
Mým hlavním cílem byl ale Dům umění, sídlo GVUO (Galerie výtvarného umění v Ostravě).
Galerie výtvarného umění v Ostravě byla jako krajská galerie založena v roce 1952 a je tak nejstarší galerií v Ostravě. Navazuje na tradice Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě z roku 1923. Jejím sídlem je ostravský Dům umění. Prvním fondem byla sbírka ostravského stavitele a sběratele umění Františka Jurečka (tzv. Jurečkova galerie). Od 60. let 20. století zahájila galerie rozsáhlou akviziční činnost a rozšířila své sbírky výtvarného umění. V současné době jsou v galerii umístěny především expozice sbírek českého malířství 19. a 20. století a sochařství 20. století. Dále pak grafické sbírky starého i novodobého evropského umění. Kvalita sbírek řadí galerii k pěti nejvýznamnějším českým sbírkotvorným institucím. Galerie mj. vlastní jeden z nejvýznamnějších obrazů 20. století, Juditu, dílo Gustava Klimta.
Dům umění je krásný, Judita také, ale překvapilo mě, jak malé jsou výstavní prostory. Jen pár místností, vstup volný, takže nemůžete ani tvrdit, že vás za ty prachy napálili... Za půl hodinky hotovo. Ale je to tu hezké, to zase jo...
Socha sv. Kryštofa od Maria Kotrby, dříve byla k vidění na obchvatu Olomouce. Výstava tohoto výtvarníka se bohužel v době mé návštěvy teprve připravovala.
Plastika Lukáše Rittsteina Úsvit, která symbolizuje Ostravu jako město průmyslové, ale i uměnímilovné.
Tohle není sice umění, ale stejně mě zaujalo - zahrada pro nevidomé v Bezrušových sadech.
A trochu toho street artu nakonec...
