úterý 8. září 2020

Sculpture line: Wooden Cloud




Na Smetanově nábřeží se v létě 2020 usadila dřevěná archa ze série "Wooden Cloud" německého sochaře Martina Steinerta. 


Martin Steinert je hostem rezidenčního programu Goethe-Institutu. V Praze bude tvořit a pobývat po dobu tří týdnů u příležitosti konání festivalu Sculpture Line. Během pobytu vznikne pražská podoba díla „Wooden Cloud“.

K tvorbě sochaře Martina Steinerta patří už několik let prostorové instalace z obyčejných dřevěných latí. Velký zájem lidí o většinou několikatýdenní procesy vznikání objektů ve veřejném prostoru přivedly Martina Steinerta na myšlenku zapojit lidi přímo do své práce.

V červnu 2015 postavil Martin Steinert monumentální skulpturu z téměř 2000 metrů dřevěných latí v apsidě kostela sv. Jana (Johanneskirche) v Saarbrückenu. Návštěvníci kostela byli během čtyřtýdenního vznikání instalace zváni k tomu, aby sochařově práci nejen přihlíželi, ale aby se na ní dokonce i sami podíleli. Přibližně 1200 lidí napsalo svá osobní přání na připravené dřevěné tyčky, které Martin Steinert následně zakomponoval do své instalace. Přání, která na nich byla formulovaná jako individuální manifesty snů, nadějí a očekávání, se rozvětvovala tisíci synapsí. Tímto způsobem vznikl a byl vypraven na cestu umělecký projekt s názvem Wooden Cloud – Die Architektur der Wünsche (Dřevěný oblak – architektura přání).

Ze Saarbrückenu pluje dřevěný oblak vybranými městy světa a na význačných veřejných místech vzniká vždy v nové podobě. Dočasné instalace z popsaných dřevěných latí se stávají momentkami společenské atmosféry. Dřevěný oblak se na své cestě doposud zastavil v roce 2016 v Petrohradě, v roce 2017 v Berlíně, v roce 2018 v Paříži a v roce 2019 vznikl pátý „Wooden Cloud“ v Alistiqlal Parku v Rámaláhu. Dva další dřevěné oblaky vzniknou v roce 2020 v Praze a Tiraně.








Vnitroměsto - projekt spolku Pomezí


Vnitroměsto. Další projekt spolku Pomezí. No, těžko popsat... Hodina a půl intenzivního vnímání okolí Florence... Sledování přilehlého parku, pobíhání v metru, hledání kamerového stínu, ohýbání se k malým rostlinkám, které si prorazily cestu na autobusové nádraží, poslouchání zvuků a hovorů, změna tempa, zpomalení, zrychlení, smích, nervozita, lidé o polovičku mladší, než vy ... Pokud máte čas a chuť si hodinu a půl hrát ve městě, nahlédnout na městský život jinou optikou, jděte do toho. Roušku a sluchátka s sebou. 

Vnitroměsto je rezidenční projekt studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, během kterého diváci absolvují inscenovanou procházku napříč rozmanitými lokalitami pražské Florence. Skupina tvůrců pracuje s tímto tranzitním územím jako s místem pro hru a klade si za cíl zcitlivět vnímavost diváků k věřejnému prostoru a k jeho využívání. Skrze práci s vjemy, detaily a pozicemi v prostoru nabízí novou optiku nazírání města a zve na cestu, která znamená vzdát se přísně logických pravidel, vstříc bezúčelnosti pohybu a objevování.

Diváci absolvují ve skupině trasu pražskou Florencí o čtyřech stanovištích a pěti průvodcích.




















Kobylky

Před domem... Kobylky jsou to poslední, co letos postrádám ...



DFXŠ: SIALská trojčata

Hudební férie oslavující éru architekta Karla Hubáčka a jeho kolegů z kanceláře SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci) - autorů nejen slavného Ještědu, ale i řady dalších výrazných staveb 60. a 70. let minulého století. Hra je plná lokálních odkazů, takže všichni místní patrioti si přijdou na své, zároveň to ale funguje i jako obecnější pohled na tehdejší dobu. Tři mušketýři bojující se s paní Sorelou o svobodu v architektuře. Architektonický kabaret autorů Radovana Lipuse a Davida Vávry (trochu mi to připomnělo slavnou hru Těšínské nebe). A bylo to i edukativní:-)

Díky koronaviru jsem se na jinak neustále vyprodané představení dostala končeně i já:-) Vydařené.



Radovan Lipus, Milan Šotek, David Vávra: Sialská trojčata

Premiéra: 5.10.2018. Dramaturgie: Lenka Chválová. Scéna: David Vávra. Kostýmy: Eva Kotková. Hudba: Jiří Janďourek. Texty písní: Milan Šotek, Radovan Lipus. Hudební spolupráce: Marek Ottl. Pohybová spolupráce: Jana Stránská. Režie: Radovan Lipus.

Hrají: Tomáš Impseil, Jan Jedlinský, Ondřej Kolín, Václav Helšus, Karolína Baranová, Michaela Foitová, Eliška Jansová

Kabaretní pocta městu Liberci, jeho architektuře a osobnostem 60. let, které v šermu se socialistickou realitou vytvořily malé i velké zázraky...





Památník padlým v 1. světové válce v Liberci



Památník padlým v 1. světové válce, který plánuje Archa13, o.p.s., se už nějaký čas klube nedaleko Archy - centra pro zvířata v nouzi v Liberci. Dříve skládka stavebního materiálu vedle lesíku Opičák se začala měnit už loni na podzim. Koronavirus se stavbou trochu zacvičil, vlastně ani nevím, jestli je tohle už nějaká hotová varianta, nebo ještě mezistupeň. 

Původní projekt architekta Davida Vávry vypadal trochu sofistikovaněji - jména vyřezaná v plechu či zvuk kapek vody protékajících památníkem - to bylo zřejmě opuštěno. Ale možná se pletu a třeba se ještě nějakého posunu - zejména v doplnění terénu dalšími prvky - dočkáme. 

Fotografie z 7.9. 2020





neděle 6. září 2020

Sublima - plastika před libereckou radnicí




Sublima - nová čtyřmetrová plastika ze skla a železa od Jiřího Pačinka před libereckou radnicí. V Liberci se vypisují sázky, jak dlouho tahle skleněná krása na náměstí vydrží bez újmy... Pro jistotu jsme si s vyfocením pospíšili... 


Skleněná plastika byla vytvořená z 950 kilogramů železa a 680 kilogramů skla. Objekt vytvořil výtvarník Jiří Pačinek z Kunratic u Cvikova společně se svým týmem šesti sklářů a kovářem Jiřím Beránkem. Socha zve k návštěvě Křišťálového údolí