Historické lampy v centru Liberce

Pár záběrů na lampy, které osvětlují centrum Liberce, konkrétně prostor kolem divadla F.X. Šaldy.

 

 

 

 

 

 

 

 

  

Liberec: dům, kde sídlilo gestapo i Rudá armáda

V Liberci, vedle krajské vědecké knihovny v Rumjancevově ulici, stojí dům se zajímavou historií. V roce 1900 jej postavil za tehdejší synagogou známý liberecký stavitel Adolf Bürger. V roce 1937 koupil dům spolu s domem na sousedním pozemku stát, a to pro zřízení školy uniformované policie. Po okupaci pohraničí převzalo objekt gestapo.

Gestapo upravilo sklep na vězeňské kobky a v nádvorním traktu vybudovalo tajné popraviště. V této budově také zasedal liberecký stanný soud, a to 22.2.1945, 16.3.1945 a 24. a 30.4.1945. Vynesl celkem 18 rozsudků smrti, které byly také obratem vykonány. Po válce zde sídlilo velitelství sovětské armády pod vedením plk. Lykova a později plk. Ivana Michajloviče Rumjanceva, po kterém byla pojmenována i celá ulice. Období sovětského velení ostatně také připomínká pamětní deska na domě. Dům je od roku 1964 kulturní památkou, popraviště gestapa je památkou od roku 1974. V domě byl v květnu 1984 otevřen Památník odboje, který byl součástí Severočeského muzea (zrušen 1990). 

(zdroj: Kniha o Liberci)

 

 

 

Liberecké sochy: Kočky

Na libereckém náměstí dr. E. Beneše najdete hned vedle radnice zajímavou sochu, resp. sousoší, oblíbené zejména dětmi. Jedná se o dílo sochařky Martiny Niubó-Klouzové s názvem Kočky. Poprvé se tu Kočky objevily už v září 2010, potom přenechaly místo dočasným instalacím dalších děl. Podruhé a zdá se, že na delší dobu, byly nainstalovány právě před rokem, v dubnu 2012.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kostel sv. Kříže v Liberci

Kostel sv. kříže je nejcennějším libereckým barokním kostelem.

V srpnu roku 1680 vypukla v Liberci epidemie moru, která si vyžádala na 300 obětí. Pro tak velký počet zemřelých brzy přestal dostačovat městský hřbitov u kostela sv. Antonína, a proto bylo vybudováno nové pohřebiště a při něm pak roku 1696 menší kostel. Autorem byl pražský stavitel italského původu M.A. Canevalle, který symbolicky zvolil půdorys ve tvaru kříže, neboť právě sv. Kříži byl kostel zasvěcen. 

 Pod vedením stavitele J.J.Kuntze proběhla v letech 1753-1756 rozsáhlá přestavba, po které kostel vzhledově připomíná chrám v Hejnicích a představuje nejcennější barokní stavbu Liberce. Zajímavá je jistě i skutečnost, že právě v kostele sv.Kříže byla roku 1759zřízena první veřejná knihovna v Liberci. Zásluhu na tom měl především Anton Kopsch, který také financoval bohatou výzdobu kostela. Cenná umělecká díla zde zůstala zachována až do dnešních dnů, nejvzácnější z nich je soška Matky Boží. 

 (stránky Libereckého kraje)