V itineráři nenavštívených lanovek Krušných hor zbývala Bublava. A protože se podle webu zdálo, že funguje jen o víkendech a o svátcích, nebylo co řešit, v úterý na upálení Mistra Jana Husa jsme vyrazili na východ. Tentokrát jsme jeli autem a využili toho k zastávce u bývalého cínového dolu Rolava a zajateckého tábora Sauersack. I tady jsem byla před dvaceti lety, v době, kdy to tu nikdo neznal, jen spolužák Luděk, který se kousek odsud narodil. Od té doby ale uplynulo už hodně vody a tohle místo je i díky filmařům (pamatujete na finále Rapla, ne?) fakt profláklé. Nám se naštěstí podařilo dorazit dost brzo dopoledne, takže jsme si to tu užili téměř o samotě, Lucie tu ale byla vcelku nedávno a prý to tu bylo jak na Matějské... Tak pár záběrů - více informací o pohnuté historii tohoto místa zde
Pak už jsme pokračovali na Bublavě, kde doslova "chcípnul pes". Asi tři bikeři sjížděli kopec pořád dokola, vlekaři se váleli u zastavené lanovky a slečna v občerstvení vypadala otráveně a osamoceně. Ujistila nás ale, že lanovka nás, pokud budeme chtít, vyveze. A tak jsme si ji (tu lanovku a to občerstvení) nechali jako zlatý hřeb výletu, aby bylo čím Bárta motivovat. Lucie vytyčila zhruba desetikilometrovou trasu lesy přírodního parku Přebuz, abychom učinili zadost i pohybu. Bylo tu celkem pěkně, lidí minimum, jen zdejší hmyz na mne pořádal nálety. A navíc bylo teplo, první vyloženě letní den. Prošli jsme se lesem, vyvezli se lanovkou na kopec, prohlídli si z povzdálí chátrající a zavřenou rozhlednu (taky pamatuju v lepším stavu) a vyrazili opět k domovu. Těžko říct, jestli se zdejší bike park chytne, spíš se obávám, že jsme využili ojedinělé příležitosti svézt se tu v létě lanovkou... Jinak nahoru pro dospěláka za kilo, pro dítě za 60, bikeři si mohou koupit bodové jízdné (http://www.bublava.cz/cs).
Večer jsme s Bártem vytáhli auto na dálkové ovládání a šli se projít po okolí našho bydliště. Auto zaujalo zejména zdejší stádo koz.
