Murál Flora a fauna na Opatově

Při výstupu z metra C Opatov vás zaujme velkoplošný murál plný motýlů a květin. Bohužel zejména jeho dolní část už není v moc pěkném stavu, po necelých 6 letech existence. 

Nějaké informace z webu Prahy 11.

• Velkoplošný murál s motivem motýlů u stanice metra Opatov v Praze nese název Flora a fauna. Tento umělecký počin vznikl na podzim roku 2020 v rámci modernizace okolí stanice metra C.
• Autor: Autorem návrhu je výtvarník a street artista Ondřej Vyhnánek.
• Motiv: Malba zobrazuje stylizované motýly druhu babočka bodláková (Vanessa cardui) a lilie tygří.
• Rozsah: Murál pokrývá přibližně 300 metrů čtverečních šedivé zdi, čímž oživil průčelí objektu a prostor u výstupu z metra.
• Volba veřejnosti: O podobě malby rozhodli sami obyvatelé Prahy 11 v anketě, kde tento návrh zvítězil nad jinými možnostmi.
• Realizace: Projekt byl dokončen v listopadu 2020.

Téma vychází z tajemné estetiky mikrosvěta, mimikryckých principů a vizuálních znaků rostlin a okřídleného hmyzu. Skica je inspirovaná dobovými knižními vědeckými ilustracemi, především prací artdecového umělce Eugène Séguye. Oranžovo-červená barevnost se shoduje s barvou metra linky C.

Ondřej Vyhnánek se narodil v roce 1983, v průběhu let pak prošel napříč domácí graffiti scénou. Spíše než neustálým vybrušováním vlastního graffiti jména se radši zabýval rozličnými tématy od parafrází světa superhrdinů, přes karikaturu po společenskou kritiku. Pouliční tvorba bez omezujících hranic mu umožňovala naplňovat vlastní výtvarné ambice, posilovala jeho uměleckou identitu a zároveň mu otevírala směr budoucího tvůrčího snažení.

Do charakteru jeho malby se promítly nejrůznější inspirační zdroje, ať už jde o výtvarnou kulturu jihoamerických národů, naivní umění, pop art nebo komiks. Během vysokoškolských studií přišlo bližší seznámení s keramikou v dílně Maříž, kde si brigádně přivydělával navrhováním glazovaných dekorů. Zaujetí hlínou mu od té doby již zůstalo. Při londýnském pobytu navíc poznal techniku mozaiky v kurzu specializovaného ateliéru Emmy Biggs a následně vytvořil několik rozsáhlých realizací.

V současné době se intenzivně věnuje keramice, především volné plastice v kombinaci s nejrůznějšími materiály od betonu, přes kov až po umělé pryskyřice. V tvorbě se s vážným zájmem zabývá budoucností lidstva, podstatou lidské existence, smrtí i tím, co po ní přijde. V jeho dílech se tak objevují varovné vize v podobě sci-fi měst vystavěných a ukrytých v symbióze s nadreálnými zvířaty či rostlinami, mutující společnost i příroda, lidská posedlost, fobie nebo snahy o dobývání cizích světů.

Vlakový murál v Liboci

V pražské Liboci, kousek od ulice Brodecká 14. Autory Vlakového murálu jsou umělci z firmy ArtSprayers, kteří vytvářejí graffiti na zakázku. Více zde: https://www.artsprayers.com/Jak se na jejich stránkách píše: "Vlaky jako hlavní téma byly jasná volba v pokračování malování na objekt u trati, kde by za nedlouho měla být další zastávka vlaku z Prahy do Kladna."

Obora Hvězda

Oboru Hvězda založil kolem roku 1534 Ferdinand I. Habsburský. Pozemek s dubovým lesem zvaným Malejov získal od břevnovských benediktinů, k jejichž hospodářství náležel. Je málo známým faktem, že v té době byla česká krajina v okolí lidských sídel téměř bezlesá. Není tedy divu, že si císař pro zřízení honitby vybral právě tento široko daleko jediný zalesněný pozemek.

Císařův mladší syn, Ferdinand II. zvaný Tyrolský, se v Praze začal zabydlovat poté, co se stal místodržícím v Čechách. Oboru si oblíbil a rozšířil ji o přilehlá pole a pozemky v dolní části od Liboce, kde měl být později založen rybník. Od něho vzešel nápad na originální řešení cest a návaznou stavbu letohrádku.

V mnohém obora Hvězda předběhla svou dobu. Uspořádání stromové výsadby a vedení cest bylo zcela unikátní. Duby byly vysazeny do tvaru šesticípé hvězdy a ta byla kruhovitě rozdělena osmi cestami širokými 50 loktů (cca 37 m!), lemovanými alejemi jabloní a hrušní. Alej jako krajinný prvek byla v 16. století v Čechách ještě neznámá, do té doby byly aleje vysazovány pouze v jižní Evropě. Původní uspořádání cest později zaniklo, jeho proměny v čase dnes můžeme obdivovat jen na dobových vyobrazeních.

Zdroj: https://www.praha-priroda.cz/lesy/obora-hvezda/

Do Hvězdy jsem často chodívala před čtvrstoletím, když jsem bydlela na blízké stejnojmenné koleji. Teď jsme se tu zastavili jen na skok a prošli si malou část - od brány na Vypichu po pravé straně Obory k rybníku Terezka dole v Liboci.

Zaujalo toto: Geodetická srovnávací základna Hvězda, též geodetická komparační základna Hvězda je bývalou délkovou srovnávací základnou, která se nachází v hlavní aleji obory Hvězda. Byla založena v roce 1943 a sloužila ke komparaci (kalibraci) délkových měřidel, která se používala pro určování přesných délek v české trigonometrické síti. Historické objekty (pilíře) jsou stále viditelné a dostupné v terénu, pro původní účel se ale již nepoužívají. Přesnost této základny je vyjádřena poměrem 1 : 5 652 000.

Původně byla v roce 1938 zřízena komparační základna v ose hlavní aleje mezi letohrádkem Hvězda a takzvanou Pražskou branou. V roce 1943 byla zprovozněna nová komparační základna, která je tvořela 41 betonovými sloupky, které jsou v oboře dodnes. Sloupky jsou umístěny ve vzdálenosti 24 metrů od sebe. Začátek je nedaleko Pražské (Břevnovské) brány - sloupek s číselným označením 0, konec je na konci aleje u letohrádku a má označení 40. Celková délka základny je tedy 960 metrů (40 x 24 m).

Studniční domek, který ukrývá více než 30 metrů hlubokou studnu. Studna sloužila jako zdroj pitné vody pro obytnou budovu (domek oborníka) v areálu obory. Domek byl postaven k ochraně studny před povětrnostními vlivy. V roce 2019 prošel studniční domek rekonstrukcí, která stála přibližně půl milionu korun.

Rybník Terezka byl pro mě překvapením - nic takového jsem si nepamatovala. Naštěstí nejsem ještě úplný blázen, v době, kdy jsem do Hvězdy chodila, tu totiž nic takového ještě nebylo:-)

Jak se píše na stránkách www.praha-priroda.cz:

Blízké okolí obory Hvězda bylo odedávna obklopeno zemědělskými pozemky. V 60. letech zde začala postupně vyrůstat zahrádkářská kolonie, a idylický charakter území dokreslují vzpomínky pamětníků, podle nichž se blízko na svazích každou zimu sáňkovalo. V 90. letech severní část kolonie ustoupila staveništi a od roku 2004 území pustlo.

Podle platného územního plánu šlo o plochu vyhrazenou pro zeleň a městskou krajinu, proto odbor ochrany prostředí MHMP rozhodl o provedení celkové revitalizace území. Stěžejními prvky revitalizace byla výstavba nového rybníka Terezka a výsadba třešňového sadu ve svahu nad rybníkem. Součástí projektu byla i revitalizace Litovicko-Šáreckého potoka. 

Práce na revitalizaci začaly koncem roku 2016. V první fázi byly odstraněny ploty a odvezeny stovky tun odpadu po zahrádkářích. Po vyčištění celé plochy následovala v jarních měsících roku 2017 výsadba třešňového sadu historických pražských odrůd a také zde byla vyseta speciální květnatá luční směs. Během léta pak byly ve svahu vybudovány kamenné suché zídky, kolem kterých vedou pěšiny a stezky.

V roce 2018 byla zahájena výstavba nového rybníka. Nejprve bylo odvezeno 3 000 m3 nadbytečné zeminy, pak následovalo nasypání hráze, výstavba vypouštěcího zařízení, utěsnění rybníka jílovitou zeminou a propojení s rybníkem Ve Hvězdě. 

Dno a břehy rybníka byly stabilizovány kamenným záhozem, odolnější kamenná dlažba je položena v místech vstupů do vody a také na širokém schodišti v místě nátoku. Následovala výstavba štěrkových cest a výsadba stromů a mokřadních rostlin. Během tří let došlo díky revitalizaci k rozšíření zeleně navazující na oboru Hvězda o 1,6 hektaru, vzniklo zde více než 2 000 m2 vodní plochy, a byly prodlouženy toky potoků Světluška a Litovicko-Šáreckého.

Dejvice - střípky

Z krátké procházky po Dejvicích - duben 2026.

Rozkopané Václavské náměstí

Pár záběrů z dubnového Václavského náměstí, kde probíhá stavba tramvajové trati.

 

Dostihový murál od Radima Straky v Holešovicích

Murál od Radima Straky v pražských Holečovicích, v ulici Komunardů. Vznikl na konci roku 2025. 

Murál Porcelain v Holešovicích

V lednu 2026 roztančil zdi v ulici Komunardů 46 v pražských Holešovicích umělec Juraj Ďuriš  (@duro_duris). Murál se jmenuje „Porcelain“.

Fontána s plastikami fauna a víly u stanice metra Vltavská

Jsem docela ráda, že alespoň v některých částech Prahy se daří zlepšovat veřejný prostor. Například na Vltavské to v souvislosti se zprovozněním nového nádraží Praha Bubny opravdu prokouklo. A možná díky tomu jsem si konečně všimla i obnovené fontány s plastikami fauna a víly, jejímiž autory jsou:  Miroslav Hudeček (*1935) a Olga Hudečková (*1936) (spoluautoři) a architekt Vladimír Uhlíř. Socha vznikla v první polovině osmdesátých let minulého století, osazena byla v roce 1984. Rozměry: výška: 650cm, šířka: 166cm.

Z webu Pražské kašny: 

Pro tuto stanici metra navrhli výtvarníci manželé Olga a Miroslav Hudečkovi osm metrů vysokou dvoupodlažní keramickou fontánu. Spolupracovali s architektem stanice Vladimírem Uhlířem. Fontána byla připravena a vypálena v pecích staré keramičky v Poštorné. Na konci roku 1984 byla instalována, voda do ní byla puštěna o dva roky později. Vypalování, převoz i instalace nebyly lehkou záležitostí, váží čtyři tuny. Nad tvarovaným a rovněž keramickým bezénkem ve tvaru mušle stojí symbolická postava dívky - Vltavy, nad ní sedí na vrcholu fontány Faun a hraje na flétnu. Nejen flétna, ale celá fontána rezonuje a zpívá za doprovodu proudů vody, která protéká středem do okrouhlé mísy vedle Fauna a odtud přepadá dolů do bazénu. Pod vodou byla umístěna i barevná světla.

Po velké povodni v roce 2002 se fontána odmlčela. Rekonstrukce se dočkala až na přelomu let 2018-19. Znovu spuštěna byla v červnu roku 2019.