Murály v Mladé Boleslavi

Murály v Mladé Boleslavi

Město=Galerie  

to je český street art festival proměňující veřejný prostor v otevřenou galerii.

Více zde

kelly towles pro

tamoonz 00 pro

Lennonova zeď

Lennonova zeď je zeď zahrady paláce maltézského velkopřevorství na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují nápisy a malby.

Aktuální podoba - červenec 2026 - mi ale přijde příšerná...

Kačeři dobývají Kačerov

Mural od autorské skupiny ZdiSlavy vznikl na rekonstruovaném nádraží  Praha - Kačerov. 

>

Střížkov a Prosek Park - sochařská výzdoba (Milan Cais, Lukáš Rais, Marek Číhal, Štěpán Čapek a Miloslav Chlupáč)

Vydali jsme se na Prosek okouknout zdejší moderní umění. První zastávku jsme znali, protože na polikliniku na Proseku jsme kdysi chodili. Tanečnice - toto dílo z polyesteru na betonovém podstavci vytvořil Štěpán Čapek roku 2010.

Další kroky vedly do nového sídliště zvaného Prosek Park, tenhle developerský projekt postavil Finep, který se také zasloužil o výzdobu veřejného prostoru.

„Několik problémů najednou“ je název venkovní plastiky z roku 2020 od českého umělce a hudebníka Milana Caise (Tata Bojs). Dílo z cortenové oceli, připomínající rozměrné dveře, je trvale umístěno v parku mezi ulicemi Lovosická a Makedonská na Praze 9 – Střížkově.

Tenhle obří murál známe z dálnice D8, je to jedno z prvních míst, kterých si při příjezdu do Prahy od severu všimnete.

„Lední medvěd s mrožem” je multimediální umělecké dílo od výtvarníka Marka Číhala, které od roku 2016 zdobí protihlukovou stěnu na pražském Proseku (poblíž Střížkova). Monumentální „kresba neonem“ o rozměrech 25x40 m na severním okraji Prahy zobrazuje ledního medvěda, mrože a tučňáky jako metaforu mizející arktické přírody. Kombinace neonových trubic a barvy na betonu.

Lukáš Rais: Stéla II. Socha z oceli byla vytvořena v roe 2019.

O kus dále, ve starší zástavbě, pak je ještě k vidění plastika Miloslava Chlupáče Stůl.

Datum vzniku: 1972, rumunský mramor, Šluknovská, Praha 9 - Střížkov.

Murál Flora a fauna na Opatově

Při výstupu z metra C Opatov vás zaujme velkoplošný murál plný motýlů a květin. Bohužel zejména jeho dolní část už není v moc pěkném stavu, po necelých 6 letech existence. 

Nějaké informace z webu Prahy 11.

• Velkoplošný murál s motivem motýlů u stanice metra Opatov v Praze nese název Flora a fauna. Tento umělecký počin vznikl na podzim roku 2020 v rámci modernizace okolí stanice metra C.
• Autor: Autorem návrhu je výtvarník a street artista Ondřej Vyhnánek.
• Motiv: Malba zobrazuje stylizované motýly druhu babočka bodláková (Vanessa cardui) a lilie tygří.
• Rozsah: Murál pokrývá přibližně 300 metrů čtverečních šedivé zdi, čímž oživil průčelí objektu a prostor u výstupu z metra.
• Volba veřejnosti: O podobě malby rozhodli sami obyvatelé Prahy 11 v anketě, kde tento návrh zvítězil nad jinými možnostmi.
• Realizace: Projekt byl dokončen v listopadu 2020.

Téma vychází z tajemné estetiky mikrosvěta, mimikryckých principů a vizuálních znaků rostlin a okřídleného hmyzu. Skica je inspirovaná dobovými knižními vědeckými ilustracemi, především prací artdecového umělce Eugène Séguye. Oranžovo-červená barevnost se shoduje s barvou metra linky C.

Ondřej Vyhnánek se narodil v roce 1983, v průběhu let pak prošel napříč domácí graffiti scénou. Spíše než neustálým vybrušováním vlastního graffiti jména se radši zabýval rozličnými tématy od parafrází světa superhrdinů, přes karikaturu po společenskou kritiku. Pouliční tvorba bez omezujících hranic mu umožňovala naplňovat vlastní výtvarné ambice, posilovala jeho uměleckou identitu a zároveň mu otevírala směr budoucího tvůrčího snažení.

Do charakteru jeho malby se promítly nejrůznější inspirační zdroje, ať už jde o výtvarnou kulturu jihoamerických národů, naivní umění, pop art nebo komiks. Během vysokoškolských studií přišlo bližší seznámení s keramikou v dílně Maříž, kde si brigádně přivydělával navrhováním glazovaných dekorů. Zaujetí hlínou mu od té doby již zůstalo. Při londýnském pobytu navíc poznal techniku mozaiky v kurzu specializovaného ateliéru Emmy Biggs a následně vytvořil několik rozsáhlých realizací.

V současné době se intenzivně věnuje keramice, především volné plastice v kombinaci s nejrůznějšími materiály od betonu, přes kov až po umělé pryskyřice. V tvorbě se s vážným zájmem zabývá budoucností lidstva, podstatou lidské existence, smrtí i tím, co po ní přijde. V jeho dílech se tak objevují varovné vize v podobě sci-fi měst vystavěných a ukrytých v symbióze s nadreálnými zvířaty či rostlinami, mutující společnost i příroda, lidská posedlost, fobie nebo snahy o dobývání cizích světů.