U příležitosti návštěvy výstavy Zdrávi došli! o historii Klubu českých turistů jsem si nenechala ujít i prohlídku celého památníku. Byla jsem tu už kdysi dávno, určitě i několikrát se školou, ale moc jsem si z toho už nepamatovala.
Národní památník je fascinující budova. Autorem architektonického návrhu byl architekt Jan Zázvorka, objekt měl sloužit jako památník československým legionářům. Základní kámen byl položen v roce 1928, v době protektorátu Čechy a Morava byl památník obsazen Němci, kteří tu měli sklad wehrmachtu. Po válce sem byl přenesen hrob Neznámého vojína. Součástí památníku je největší jezdecká plastika ve střední Evropě - socha Jan Žižka z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky. Model sochy dokončil Kafka již v roce 1941, ale ke slavnostnímu odhalení došlo až na výročí bitvy na Vítkově 14. července 1950.
V roce 1948 byl Památník předán do rukou státu, od roku 1951 zde byli pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. O dva roky později zde bylo vybudováno mauzoleum prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Mauzoleum K. Gottwalda bylo dostupné do roku 1962, poté bylo balzamované tělo zpopelněno.
Po roce 1989 byly veškeré ostatky vráceny rodinám zesnulých, či uloženy do společného hrobu Komunistické strany na Olšanském hřbitově v Praze. V roce 2001 se Národní památník stal součástí Národního muzea a od října 2009 je po několikaleté rekonstrukci otevřen pro veřejnost.
V Národním památníku na Vítkově naleznete stálou expozici Křižovatky české a československé státnosti, Slavnostní síň, hrob Neznámého vojína a expozici Laboratoř moci (zázemí mauzolea Klementa Gottwalda). Interiér Památníku je vyzdoben souborem mozaik Maxe Švabinského, tzv. Apotheosa vlasti, či plastikou Jana Štursy Raněný v Kapli padlých. Expozice Křižovatky české a československé státnosti zachycuje významné zlomy v našich dějinách 20. století. Tvoří ji pět důležitých mezníků: vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939, jeho obnovení v roce 1945 a komunistický převrat o tři roky později, vznik československé federace v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989.
Nedílnou součástí Památníku je střešní terasa s výhledem na Prahu a také kavárna s panoramatickým výhledem na Žižkov a Karlín.
Žádné komentáře:
Okomentovat