Alšova jihočeská galerie na Hluboké

Jednou ze zastávek v jižních Čechách byla Alšova jihočeská galerie na Hluboké. Ve vedlejším zámku jsem byla několikrát, ale tady poprvé. A byla to hodně příjemná zastávka. Galerie sídlí v neogotické zámecké jízdárně a nese jméno slavného jihočeského rodáka Mikoláše Alše. Pro mě byla největším lákadlem výstava grafik Františka Kupky, ale nakonec jsem byla nadšená i ze stálé expozice, kde se prolíná středověké umění s uměním moderním a překvapila i výstava krajinomaleb ze sbírek pojišťovny Kooperativa.

Stálá expozice se jmenuje "Meziprůzkumy / sbírka ajg 1300–2018" a kombinuje středověké umění a modernu 20. století. 

Na Hluboké jsem se nejvíc těšila na Františka Kupku a jeho grafiky z cyklu Člověk a země. Tenhle cyklus patří k tomu nejrozsáhlejšímu, co Kupka v ilustraci vytvořil. Nečekejte žádná abstraktní díla, naopak, jedná se o zcela moderní ilustrace šestisvazkové encyklopedie o vývoji lidstva od prehistorie do současnosti. Ilustrace vznikaly od roku 1905 do roku 1908. Najdete tu ztvárněné příslušníky jednotlivých národů, výjevy z historických etap, překvapivě tu naleznete i zárodek boje za práva zvířat či ekologickou tematiku. Bohužel se tu nemohlo fotit, tak jen oficiální video ze stránek galerie. 

Poslední výstavou byla Česká krajinomalba / ze sbírek pojišťovny Kooperativa. Tato pojišťovna již více než 25 let shromažďuje umělecká díla domácích autorů a za tu dobu vytvořila rozsáhlý cyklus, kde jsou zastoupena snad všechna velká jména české krajinomalby. Na výstavě se tak třeba potkáte s díly Antonína Chittussiho, Antonína Slavíčka, Julia Mařáka, Bohumila Kubišty, Otakara Nejedlého, Václava Rabase či Václava Špály. Výstava je putovní, takže se s ní možná časem potkáte i na dalších místech ČR.

 

 

 

 

 

 

Další díla se nacházejí i při vstupu do galerie a v zahradě.

V rámci festivalu Umění ve městě 2018 jsou pak na Hluboké umístěny dvě sochy Radka Andrleho - Válečnice a Strážkyně.

Vila manželů Benešových v Sezimově Ústí

Cestou na prodloužený víkend v Českém Krumlově zastávka v Sezimově Ústí. Ač jsem v tomhle městě v mládí několikrát pobývala (kde jsou ty vodácké časy?), do vily manželů Benešových jsem zavítala poprvé.  

Tehdejší ministr zahraničních věcí dr. Edvard Beneš si v Sezimově Ústí v letech 1930 - 1931 nechal pro sebe a pro svou ženu Hanu postavit na soutoku Lučnice a Kozského potoka letní sídlo. Výstavby se ujal architekt Petr Kropáček a vilu dle přání objednatelů navrhl v jihofrancouzském stylu. Později, v roce 1937, proběhla ještě dostavba podle projektu architekta Otokara Fierlingera - byl přistavěn nový trakt se sallou terrenou a terasu v průčelí zastínila obloučkovitá lodžie.

Benešovi do vily rádi jezdili i v době, kdy se stal Edvard Beneš prezidentem - přijímali tu návštěvy, vedla se tu jednání (rád sem jezdil např. Karel Čapek, který prý věnoval paní Haně jedny vánoce sadu rýčů, klíče od domu měli i Masarykovi - zejména Alice a Jan zde byli vždy vítanými hosty). Právě odsud odjel v roce 1938 prezident Beneš do exilu, sem se také vrátil po abdikaci v červnu 1948. Ve vile dne 3.9.1938 zemřel, pohřben je v hrobce v zahradě, na místě zvaném Kazatelna, kde údajně kázal Mistr Jan Hus (hrobku navrhl architekt Pražského Hradu Pavel Janák, bustu vytvořil sochař Karel Dvořák). V Sezimově Ústí dožila svůj život i první dáma, do hrobky byla uložena v roce 1975.

V listopadu 1973 sepsala Hana Benešová závěť, v níž odkázala část mobiliáře a vilu s přilehlými pozemky Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Po její smrti převzal v roce 1975 tyto nemovitosti Okresní národní výbor v Táboře. Koncem roku 1975 byl mobiliář z vily odvezen do depozitáře a dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.

Vila je nyní majetkem Úřadu vlády České republiky.  Z podnětu předsedy vlády Mirka Topolánka prošla vila v letech 2006 až 2009 náročnou obnovou, byl sem navrácen původní nábytek, vytvořeny kopie některých interiérových prvků. Od letošního roku je vila přístupná vždy o víkendech, v létě i v pátek. Vstup zdarma, jen je nutné si prohlídku předem rezervovat zde: http://rezervace.benesovavila.nm.cz/.  

Na stránkách Úřadu vlády si můžete stáhnout brožurku vydanou v roce 2009 u příležitosti zpřístupnění vily po rekonstrukci a najdete tu i další informace o vile, vč. videí a fotogalerie. 

V rámci prohlídky je možné prohlédnout si nový památník - návštěvnické centrum, kde jsou umístěné některé předměty osobní potřeby, které Edvard Beneš vlastnil a kde je možné také shlédnout film. Volně přístupný je park a hrobka. S průvodcem je pak možné navštívit samotnou vilu (pracovnu, obývací pokoj, jídelnu, ložnici) a přilehlou část zahrady, včetně skalky a tzv. Čapkovy studánky. 

Návštěvnické centrum

 

 

Výhled na Lužnici 

Hrobka manželů Benešových

Zahrada Benešovy vily, vč. skalky a Čapkovy studánky

Vila ze všech stran (v interiéru je zákaz fotografování)

Busta T.G.M. 

Letní terasa a zároveň místo, kde byl Edvard Beneš po smrti vystaven veřejnosti.

Turistická vizitka na závěr. Místo, které rozhodně stojí za návštěvu.