Dnes Vás zavedu na vyvýšeninu nad širokým údolím Nisy, nad dnešní stadion FC Slovanu, do míst, kde liberecký magistrát nechal v roce 1899 postavit městský zaopatřovací ústav ("starobinec" - v dnešní terminologii domov důchodců nebo penzion pro seniory) a o deset let později naproti němu městský "chorobinec" (politicky korektně zřejmě léčebna dlouhodobě nemocných, event. hospic).
Starobinec
Městský starobinec v Zeyerově ulici vznikl těsně před koncem předminulého století, projektoval ho architekt Adolf Kaulfers a v letech 1898-1899 ho postavila firma Gustav a Ferdinand Mikschové. Rozsáhlá novogotická budova má 110 metrů dlouhé průčelí a původně byla rozdělena na tři části. Vpravo od vchodu bydlely ženy, nalevo muži a střed obývaly manželské páry. Ve střední části prvního patra se nacházela kaple, dnes ale tento prostor slouží už jen jako společenská místnost. Celková kapacita objektu byl 42 dvoulůžkových a 16 čtyřlůžkových pokojů. Dokola objektu se rozkládala zahrada o výměře 21 tisíc metrů čtverečních.
Chorobinec
Městský chorobinec - ústav pro dlouhodobě a nevyléčitelně nemocné - postavilo město naproti starobinci o deset let později. Stavba byla financována z darů úspěšných podnikatelů (stalo by se to dneska?). Projekt vypracoval městský architekt Josef Schuh, stavbu v secesním stylu provedl stavitel Gustav Habel. V polovině června 1910 byla stavba kolaudována a hned do ní byl umístěno 82 chovanců. O dalších 50 lůžek se kapacita zvětšila v roce 1930, kdy bylo pro sociální účely adaptováno podkroví.
Dnešní využití (v roce 2008)
V současné době slouží obě budovy jako Domov mládeže. Jsou tu ubytováni studenti a žáci přibližně z 15 škol v Liberci, například SPŠ strojní a elektrotechnické a VOŠ, SPŠ stavební, SPŠ textilní, Střední školy právní a VOŠ právní, Střední zdravotnické školy a VZŠ, Gymnázia F.X.Šaldy, Střední pedagogické školy, Soukromé umělecké školy, a dalších.
Budovy jsou (alespoň při pohledu zvenčí) v docela dobrém stavu a jsou docela zajímavou architektonickou památkou z doby rakousko-uherského mocnářství.
Žádné komentáře:
Okomentovat