Při velikonoční návštěvě vedly mé kroky do Světců u Tachova. Už dlouho jsem chtěla vidět zdejší monumentální neorománskou jízdárnu z let 1858-1861, druhou největší ve střední Evropě, kterou nechal postavit polní maršál Alfréd I. kníže Windischgrätz.
"V roce 1861 musela být celá stavba doslova zjevením. Dispoziční řešení bylo plně podřízené účelu – jízdárna obsahovala v suterénu kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje (shoz přímo na vozy), v patrech se nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. V Jízdárně bylo možno ustájit 24 koní. Jízdárna tak umožňovala jedinečné zázemí jak pro koně tak i pro návštěvníky a jezdce. Nejkrásnější místností je knížecí lóže, odkud byl v minulosti, stejně tak jako i dnes, jeden z nejhezčích výhledů do jízdárenské haly."
Stavitelé jízdárny:
- Wilhelm Nevenhorst – ředitel knížecího stavebního úřadu rodu Schwarzenberků,
- Karl Haberzettl – chebský městský architekt
Rozměry:
- délka – 60,2 m
- šířka – 52 m
- celková výška - 26,3 m
- celkový obestavěny prostor – 33.175 m3
- samotná hlavní hala – 20 x 40 m
Jízdárnu poté sporadicky využívají Alfredovi dědici Alfred II. a Alfred III. Po roce 1945 přechází majetek Windischgrätzů na Československý stát, včetně Světců a jízdárny. Pro neudržovaný objekt není odpovídající využití a začíná pustnout. V roce 1956 se uvažovalo o zboření všech místních zřícenin, ale pro nákladnost této akce byly Světce ponechány i s jízdárnou svému osudu. V roce 1981 je však objekt jízdárny opět doporučen k demolici.
Po změně režimu v roce 1989 se mění i pohled na polozřícenou jízdárnu. Získává ji město Tachov a od roku 2000 nastává její postupná rekonstrukce financovaná městem Tachovem za podpory různých dotací. V letech 2000 – 2008 bylo na rekonstrukci vynaloženo téměř 59 milionů Kč.
Ačkoliv dosud není rekonstrukce zcela dokončena, už jízdárna slouží svým novým účelům: Probíhají zde prohlídky pro předem objednané skupiny, konají se tu četné kulturní akce, koncerty a divadelní představení.
Dřevění koníci pro děti
Krom jízdárny je ve Světcích zajímavá i zřícenina kláštera.
V roce 1639 majitel tachovského panství Jan Filip Husmann z Namedy přivedl do Světců Paulánské mnichy a daroval jim kostelík Čtrnácti svatých pomocníků a finanční prostředky k založení kláštera. K výstavbě kláštera dochází v letech 1656 až 1669, tj. po Husmannově smrti. Klášterní kostel byl postaven až v letech 1671 – 1674, kdy novým majitelem panství byl Jan Filip Losy z Losinthalu.
Kostel s dvěma věžemi, postavený na obdélném půdorysu, byl patrně dílem Giovanniho Domenika Orsiho. Kostel byl vzhledem ke svému umístění neobyčejně velký a velice důkladně postavený, jak je dodnes vidět na jeho ruinách. Klášterní kostel neměl dlouhého trvání, snad po stovce let došlo v rámci josefinských reforem ke zrušení paulánských klášterů a zrušen byl i klášter ve Světcích.
Ruiny kláštera těsně přiléhají k budově střední průmyslově školy Tachov.
V docházkové vzdálenosti od jízdárny stojí další krásná stavba, tentokráte novodobá, a sice rozhledna Vysoká. Postavena byla v roce 2014 (oficiálně otevřena 21.9.2014).
Ocelová rozhledna ve tvaru přesýpacích hodin s betonovým podstavcem, který je obložen kamenem, byla na Vysoké vybudována podle projektu plzeňského architekta Oldřicha Hyska, realizaci projektu zajistila pražská společnost Strabag, a.s.
Technické parametry:
- Celková výška po vrchol střechy – 28,7 m
- Výška vyhlídkové plošiny – 25,2 m
- Počet schodů – 144
- Šířka schodiště – 1,2 m
- Počet a délka lan z nerezové oceli - 48 ks, 22,8 m
- Celková váha zábradlí – 1.612 kg
- Celková váha tubusu rozhledny – 20.984 kg
- Ocelová konstrukce celkem – 41.516 kg
- Spodní stavba celkem – 422.000 kg
Otevírací doba rozhledny:
Říjen – březen 10:00 - 16:00
Duben – září 08:00 – 20:00
Hned pod rozhlednou je další zajímavost - památník husitské bitvy u Tachova. Bitva u Tachova za husitských válek se odehrála v srpnu 1427, v dnes již přesně neznámé lokalitě poblíž Tachova. Spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého zde téměř bez boje rozprášily vojska třetí křížové výpravy v čele s trevírským arcibiskupem Otou ze Ziegenheimu.
Průběh bitvy: Křižáci se rozhodli svůj tábor rozložit severně od města Tachova a vyčkávali na příchod protivníka. Aby zbrzdili jeho postup a získali čas na přípravu bitvy, vyslali 2. srpna proti husitům 3000 svých jezdců v čele s Jindřichem z Plavna. Ti se však ještě týž večer vrátily zpět, aniž by se odhodlali husity napadnout. Den nato, dříve než mohlo dojít k bitvě, vykonal všudypřítomný strach a demoralizace uvnitř křižáckého vojska své. Postupně opouštělo stanovené pozice stále více jejich oddílů prchaje přitom k hranicím.
Když 4. srpna konečně husitské vojsko přitáhlo k Tachovu, nalezlo již víceméně opuštěný tábor a se zbytky zadního voje si lehce poradilo. Tužší odpor kladly jen jednotky plzeňského landfrýdu, které se stáhly za městské hradby, a i ty nakonec po týdnu obléhání (11. srpna) kapitulovaly. Husité po vítězné bitvě dobyli Tachov a upevnili tak svou pozici v západních Čechách.
Památník vznikl v sedmdesátých letech (1972).
